Chan-čcheng (Hancheng)
Chan-čcheng je městský okres v městské prefektuře Wej-nan v provincii Šen-si v Čínské lidové republice. Leží asi 200 km severovýchodně od Si-anu na západním břehu Žluté řeky v místě, kde na jih mířící řeka vtéká do údolí Kuan-čung. Chan-čcheng je proslulé historické město, s řadou historických sídel a ulic, stejně jako více než 140 chráněnými historickými památkami z období Tchang až Čching. Chan-čcheng měl roku 2010 kolem 391 tisíc obyvatel.
Na jihu Chan-čcheng sousedí s wejnanským okresem Che-jang, na západě s okresem Chuang-lung a severu s okresem I-čchuan, oběma z městské prefektury Jen-an. Na východě za Žlutou řekou leží městský okres Che-ťin z prefektury Jün-čcheng provincie Šan-si.
Chan-čcheng je známý úzkou průrvou Lung-men (龍門, „Dračí vrata“), kterou ze severu přitéká Žlutá řeka. Podle mýtů ji rozšířil legendární Jü Velký, aby zabránil povodním. Za vlády západních Čouů oblast patřila ke státu Chan, v období Jar a podzimů ke státu Ťin, přičemž byla známa jako Chan-jüan (韓原, „země Chanů“). Během období válčících států region tehdy zvaný Šao-liang (少梁) ovládal stát Wej. Po dobytí Čchiny během sjednocování Číny ve 3. století př. n. l. zde vznikl okres Sia-jang (夏阳). Za dynastie Suej oblast získala název Chan-čcheng.
Roku 1983 byl okres Chang-čcheng reorganizován v městský okres. Roku 1986 byl Chang-čcheng jmenován národním historickým a kulturním městem (国家历史文化名城) a roku 2007 byl zařazen na listinu výjimečných turistických center Číny (中国优秀旅游城市).
Na jihu Chan-čcheng sousedí s wejnanským okresem Che-jang, na západě s okresem Chuang-lung a severu s okresem I-čchuan, oběma z městské prefektury Jen-an. Na východě za Žlutou řekou leží městský okres Che-ťin z prefektury Jün-čcheng provincie Šan-si.
Chan-čcheng je známý úzkou průrvou Lung-men (龍門, „Dračí vrata“), kterou ze severu přitéká Žlutá řeka. Podle mýtů ji rozšířil legendární Jü Velký, aby zabránil povodním. Za vlády západních Čouů oblast patřila ke státu Chan, v období Jar a podzimů ke státu Ťin, přičemž byla známa jako Chan-jüan (韓原, „země Chanů“). Během období válčících států region tehdy zvaný Šao-liang (少梁) ovládal stát Wej. Po dobytí Čchiny během sjednocování Číny ve 3. století př. n. l. zde vznikl okres Sia-jang (夏阳). Za dynastie Suej oblast získala název Chan-čcheng.
Roku 1983 byl okres Chang-čcheng reorganizován v městský okres. Roku 1986 byl Chang-čcheng jmenován národním historickým a kulturním městem (国家历史文化名城) a roku 2007 byl zařazen na listinu výjimečných turistických center Číny (中国优秀旅游城市).
Mapa - Chan-čcheng (Hancheng)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |